Sněmovna schválila novelu stavebního zákona. Počítá se vznikem nového úřadu

Sněmovna schválila stavební novelu, počítá se státními stavebními úřady

Poslanecká sněmovna schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má podle vládní koalice zrychlit a zjednodušit povolování staveb v Česku. Klíčovou změnou je vznik státní stavební správy. Nově mají stavební úřady fungovat pod státem a vzniknout má také Úřad rozvoje území spolu s jeho krajskými pobočkami. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

Koalice změnu představuje jako krok k rychlejšímu povolování staveb a k větší předvídatelnosti celého procesu. Novela počítá s tím, že povolení stavby by mělo nově probíhat v rámci jednoho sloučeného řízení vedeného jedním úřadem a zakončeného jedním rozhodnutím. Zároveň má odpadnout dosavadní praxe, kdy nadřízený úřad vracel věc znovu k projednání, což často celý proces výrazně prodlužovalo.

Schválenou podobu zákona ale ostře kritizuje opozice. Vadí jí především to, že tak rozsáhlá změna byla předložena jako poslanecký návrh bez standardního připomínkového řízení. Opozice zároveň upozorňuje na riziko, že přechod úředníků z obecních úřadů pod státní správu nemusí být hladký a může naopak vyvolat další komplikace nebo dokonce dočasný kolaps stavebního řízení. Kritici také tvrdí, že novela více vychází vstříc developerům než běžným občanům.

Novela kromě nové struktury úřadů upravuje i další důležité oblasti. Územní plánování má nově přejít do samostatné působnosti obcí a krajů. Všechna krajská města mají získat možnost vydávat vlastní stavební předpisy, což dosud platilo jen pro Prahu, Brno a Ostravu. Zákon současně stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb jsou ve veřejném zájmu. To může hrát roli například při úvahách o vyvlastnění. Mezi vyhrazené stavby mají patřit také stavby pro hromadné bydlení s podlahovou plochou nad 10 tisíc metrů čtverečních.

Státní stavební správu má představovat Úřad rozvoje území, který by měl začít fungovat od 1. ledna příštího roku. Od roku 2028 by pak měly v krajích začít fungovat další jemu podřízené úřady. Na konci letošního roku má zaniknout Dopravní a energetický stavební úřad. Podle dřívějších údajů ministerstva pro místní rozvoj dnes v Česku funguje 638 stavebních úřadů, po reformě by mělo zůstat 205 územních pracovišť. Úředníci, kteří do nové soustavy přejdou, mají mít minimálně stejný platový tarif i osobní příplatek.

Změna bude mít i výrazné rozpočtové dopady. Podle ministryně pro místní rozvoj by nově měla stačit zhruba polovina současného počtu úředníků, zároveň ale stát počítá s intenzivním náborem nových pracovníků. Náklady na vznik státní stavební správy se podle vyjádření vlády odhadují na přibližně 3,5 miliardy korun v příštím roce a na zhruba 7,1 miliardy korun v dalších letech. Kabinet zároveň argumentuje tím, že reforma může přinést pozitivní ekonomický efekt převyšující tyto výdaje.

Kontroverzi vyvolala také pasáž týkající se černých staveb. Novela totiž připouští, že v některých případech nebude muset být nepovolená stavba odstraněna, pokud by demolice byla zjevně nepřiměřeným zásahem a současně by ponechání stavby nepoškozovalo veřejný zájem ani práva třetích osob. Kritici v tom vidí problematický signál směrem k veřejnosti a oslabení principu rovnosti před zákonem. Naopak ministerstvo už dříve uvedlo, že cílem je zabránit nepřiměřeným zásahům například v případech, kdy vlastník o rozporu stavby se zákonem ani nevěděl.

Rozporuplné reakce přicházejí i od odborných organizací. Podnikatelé ve stavebnictví a developerské asociace vnímají novelu jako krok k rychlejší a předvídatelnější výstavbě. Podle nich může změna pomoci nejen bytové výstavbě, ale i budování škol, školek, nemocnic nebo dopravní infrastruktury. Část samospráv, ekologických organizací a dalších odborníků však varuje, že nový systém může oslabit ochranu veřejných zájmů, životního prostředí, památek i práv obyvatel. Obávají se také většího prostoru pro netransparentní rozhodování a korupční rizika.

Schválením ve Sněmovně celý legislativní proces nekončí. O budoucnosti novely nyní rozhodne Senát. Už teď je ale zřejmé, že jde o jednu z nejvýraznějších změn stavebního práva posledních let, která může zásadně proměnit fungování povolovacích procesů v Česku.